Zbyli jsme si - 2. kapitola

4. července 2016 v 20:38 | Briallen |  Kapitolovky
Zbyli jsme si - 2. kapitola



Nejlepší je, když s Han prožíváme období filozofování.
Není to tak, že se z nás stane druhej Descartés nebo Platón, začneme vymýšlet teorii vzniku planety nebo podstaty světa. Ne, kdepak. Toho jsme si obě užily dost na střední. To už nás teď vůbec nezajímá. Ani v nejmenším.
My filozofujeme nad otázkama ze svýho života. Teď je to tak, že obě čteme. Hodně. Jakože fakt hodně. Jde o to, že zjišťujeme, jak jsou postavy v knížkách dokonalý. Dokonalá holka, dokonalej kluk, dokonalej příběh, dokonalá zápletka. Dokonalý rozuzlení. Dokonalej konec, když jsou oba tak dokonale šťastní a dokonale spolu. Takový knížky sice milujeme, ale máme z nich depky. Je to tak, prostě obě dvě jsme hodně depkoidní typy. A nejlepší na tom je, že když má depku jedna, má depku i druhá.
Píšeme si.

H: Včera mi psal jeden týpek na insta a bylo to úplně super, prostě v pohodě a pak jsem se koukla na jeho profil na instagramu a tam měl samý fotky hulení. Tím jsme spolu skončili. Proč to tak vždycky je? Vždycky se to něčím prostě zkazí.
B: Já nevim, nechápu to. Proč tohle lidi dělají? Co je na tom tak baví? Co se jim na tom líbí? Není to dobrý, není to ani cool ani přitažlivý, ani nijak zajímavý. Je to pěkně trapný a hnusný. Proč to dělají? A ještě se tím chlubí. Je to hnus.
-Nevim, nechápu.
-Achjo.
-Jo.

H: Psal mi K., chce jít ven.
B: K. s jiskrou nebo bez?
-Bez...
-Aha...
-Ale on chce jít ven vždycky. A dneska s ním jít ven nemůžu, protože dneska mi to hafo sekne a to by se do mě úplně zamiloval a to nemůžu potřebovat :D :D :D :D
-Podle mě on už do tebe zamilovanej je. S tím už nic nenaděláš :D :D

H: Ta knížka je úplně boží!!!
B: Žejo! Já vím :D
-Jooo, nejvíc! :D
-Počkej si na ten druhej díl. Ten je snad ještě lepší.
-Musím to dneska dočíst!!
-Nevim proč mě to z pohledu kluka vždycky tak nějak víc dostane. Možná su divná. Možná je to proto, že kluci v knížkách jsou tak boží. Možná je to proto, že si zoufale přeju, aby se takoví kluci objevili i v reálným životě. Aby mi zaklepal na dveře. Aby mě přišel navštívit. Jen tak. Prostě jen proto, že ví, kde bydlím. Aby na mě promluvil na parkovišli před obchodem. Aby se mnou šel běhat a pak, až omdlím, mě odnesl domů. Aby mi dovolil a chtěl po mě, abych mu četla a pak mi udělal snídani a špagety k obědu.
-Jo, taky bych chtěla, aby takoví kluci existovali. Aby mě milovali jako já je. Aby se starali o to, jak se cítím a co cítím. O všechny mohe pocity a nebyli to sobecký děvky! :D
-Přesně! Prčic! :D Aby mě ve všem podporovali a já se zas budu starat o ně (teda, o něj. Nechcu víc kluků, stačí jeden :D). Prčič.
-Proč? Kde se takoví kluci schovávají a proč? Proč si holky nechávají ubližovat těma sobeckýma děvkama? Proč? A jsme zas u toho. Proč.
-Vždycky se k tomu dostaneme. Proč. Proč. Proč jsou kluci sobecký děvky a když už nejsou sobecký děvky, tak jim chybí ta podělaná jiskra, která je sice totální kravina, ale stejně se sakra hodně důležitá, jakože HODNĚ. Proč??
-Proč? Tolik otázek a žádný odpovědi :D
-Klasika.. :D
-:D



Nevím, rozumějte si tomu, jak chcete. Já a Han máme v podstatě stejný osud. Chceme někoho, kdo nechce nás. Když nás někdo už konečně chce, tak my nechceme jeho. Když nás někdo chce, něco se nám na tom nelíbí. Je to třeba hulič, debil, psychopat, idiot, blbec, kretén, magor, kamarád nebo sobecká děvka.
Čas od času (a je to hodně často, řekla bych, poslední dobou víc než obvykle) si takhle spolu zafilozofujem. Klademe si tyto otázky typu "proč" a nemáme na ně odpověď, nikdy.
Jednou jsme se myslím shodly na tom, že život je prostě jedno velký hovno. Teda, aspoň ten nás život. Můj život a život Han. Je to na nic. Je to blbý. Je to totálně na prd. Ale co.
Zbyly jsme si.
Možná proto spolu chodíme tak často ven, protože spolu jsme šťastný. Protože spolu se necítíme jako dvě hovna uprostřed světa z dalších hoven plnýho tasemnic. Pardon, že jsem tak sprostá. Tak to prostě občas vážně cítíme. Obě dvě. Ale spolu, spolu to tak nějak vyvažujeme. Smějeme se, bavíme se, děláme blbosti a jsme jednoduše šťastný.
Protože jsme si zbyly.
Každej by měl mít nějakou takovou osobu ve svým životě, díky které se bude cítit míň jako jedno z hoven, ale jako lidská bytost, která si zaslouží být šťastná. Která si zaslouží žít. Která si zaslouží EXISTOVAT. FUNGOVAT. MYSLET. VĚDĚT. ŽÍT. BÝT. MILOVAT.
Tak běžte. Běžte a žijte. Existujte. Fungujte. Myslete. Věďte (Věďte...vážně je to slovo? Hm, snad jo. No chápete mě.). Žijte. Buďte. Milujte.

 


Komentáře

1 LarryFog | E-mail | Web | 27. dubna 2017 v 22:40 | Reagovat

join the new social <a href=http://onlinecasinos-x.com>online casino</a> guide

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.