Všechno nebo nic - 5. kapitola

5. září 2016 v 19:41 | Briallen |  Kapitolovky
VŠECHNO NEBO NIC - 5. KAPITOLA





BEN

Nemůžu na to přestat myslet.
Na ni, jak se na mě kouká.
Jak se jí oranžový zapadající slunko odráží v očích.
Jak jí vlasy zlatě září.
Jak si kouše spodní ret, ale stejně se usmívá.
Doháje, co to se mnou je?
Tak klid, chlape. Klid.
Tohle všecko se ti jenom zdá.
Už je to přes týden, co jsme se s Laurou bavili na pohovce ve společenské místnosti. Já jsem byl takovej dement, že jsem si nevšiml, že tam sedí, ale nakonec to dopadlo všecko dobře. Teda, nejraději bych tam s ní seděl ještě teď a povídal si, ale nechtěl jsem vypadat moc dychtivě, tak jsem se zvedl jako první, že už půjdu. Nevím, prostě jsem si připadal celkově divně. Tohle se mi ještě nestalo, že bych se cítil tak v pohodě s někým takovým. Takovým myslím s holkou, kterou ani moc neznám. Teda znám, ale ne dost. Nevím, jestli jsme kamarádi. Já prostě nevím...
Vím jen to, že to byla ta nejvíc v pohodě věc za hodně dlouhou dobu.
Vím jen to, že jsem byl ochotnej se s ní bavit do rána.
Vím jen to, že jsem se cítil uvolněně a tak nějak sám sebou.

Musím se soustředit na maturitu. Na to musím myslet, ne na kraviny.
Nebudu dělat nic.
Tohle nemá cenu.

Převalil jsem se v posteli na břicho a zabořil obličej do polštáře.
Tohle bude dlouhej rok.
...
"Vole!"
Prudce jsem se posadil na posteli a zmateně se rozkoukával kolem. Z té rychlosti se mi zamotala hlava a já sebou flákl zpátky do polštářů.
"Ty zase chrápeš? Seš normální? Teď?" řval na mě Pat a ani se neobtěžoval zavřít dveře, když si vyslíkl triko a soukal se z kalhot. Promnul jsem si oči a zívl.
"Cojeee?"
"Kámo, venku se shromažďujou davy sexy koček! Mají takový ty prťavoučký kraťásky, to si přece nenecháš ujít!"
"Dneska to vynechám. Proč se tam shromažďujou?" Nechápal jsem to. Co se děje? To je zase někde výprodej, nebo co?
"Tento týden je nejteplejší za nějakou delší dobu, nebo co, tak se všecky opalujou. Kámo, poď se na ně aspoň podívat!"
"Běž. A zavři." Otočil jsem se ke zdi a upravil si peřinu. Chci spát, ne sledovat holky s vyhrnutýma tričkama.
Moment. Co jsem to zrovna řekl?
Holky s vyhrnutýma tričkama?
"Dej mi dvě minuty!" řekl jsem a hrabal se z postele. Pokoj byl prázdnej, Pat nikde a dveře otevřený. No jasně, že nezavřel, idiot.






LAURA



"Tak pojď, jdeme!" Kat byla tak nadšená, až mě z toho bolela hlava.
"Kaaaam?" zavyla jsem ospale a zavrtěla se na posteli. Zase jsem spala. Prostě se mi chtělo. Pořád nad něčím přemýšlím, ale ve spánku...ve spánku jsem klidná. Teda většinou. Poslední dobou se mi zdají hrozně divné sny. Souvisí hodně často s Benem. Nevím, jestli je to tím, že jsme se spolu bavili naposledy tehdy před skoro dvěma týdny na pohovce ve společenské místnosti. Nevím.
Nevěřím na to, že sny něco předpovídají, nebo že něco znamenají. Sny jsou jenom sny. Ale tyhlety už mě fakt štvou. Většinou pro mě nekončí dobře.
"Haloooo, slyšíš mě?" zařvala Kat a zamávala mi rukou před obličejem.
"Cože?"
"Jdeme! Hoď na sebe něco...ehm...menšího, a pojď. Jdeme se opalovat na hříště!"
Prohlídla jsem si Kat. Měla na sobě miniaturní kraťásky, který byly nízko na bocích a zároveň tak krátký, že jí z toho čouhal dokonalej zadek. Nesnáším ji. Nesnáším. Je správně malá, není to žádná vysoká obluda, jako já. Nemá žádnou celulitidu a vypracovaný břicho. Žádnej pekáč buchet, ale prostě se jí tam nic netřepe. Má postavu, která je žádoucí. Která se lidem líbí.
Na sobě vršek od plavek a zrovna si rozčesávala vlasy.
"Nikam nejdu." zakňourala jsem a zakutala se do peřin.
"To teda půjdeš, najdu ti něco na sebe." Pozorovala jsem Kat, jak přešla k mé skříni, otevřela ji a chvíli tam jen tak zírala. Potom se začala přehrabovat v polici s kalhotama, až vydolovala černé kraťásky s vysokým pasem. Ano, koupila jsem si je, aby to zakrylo moje špeky na břichu a bocích. Teď jsem se ale zhrozila, že je našla Kat a bude chtít, abych si je oblíkla. To ne. To ne! Nosila jsem je jen doma, tam nikomu nevadilo, že mám obrovský stehna...Ale tady?
Kat po mě kraťase hodila. Přistály mi na hlavě a poté mi spadly do klína. Nešťastně jsem se na ně dívala.
"Kde máš plavky??"
"Nemám plavky."
"Ty nemáš plavky? Budeš se opalovat v podprdě?" podivila se Kat.
"Nebudu se opalovat v podprdě, Kat! Já se opalovat nepůjdu! Chce se mi spat."
"Ale no tááák, Laurino! Vstávej! Dělej, budou tam i kluci, určitě."
"No právě! To už vůbec ne! Nechat se očumovat nadrženým fotbalovým týmem, ne, děkuju!"
Moment.
Co jsem to říkala?
Fotbalovej tým?
"Dej mi dvacet minut!" zvolala jsem a začala se hrabat z postele. Kat zajásala.
"To je slovo do pranice! Tak dělej, najdu ti triko." vstala a vytáhla ze skříně bílý krajkový tílko se slovy "Perfektní!".
...

Nevidím ho.
Nemůžu ho mezi těma tvářema najít. A není to jen v tom, že bych nutně potřebovala brýle, protože nevidím do dálky. Su slepá jak....něco slepýho.
"Jůůů, koukni na to, kluci se opalujou taky!" Kat je z toho hotová, já obrátím zraky na druhou stranu, než jsou tribuny. Koukám na travnatý hřiště a sleduju desítky holek, rozvalujících se na dekách a ručnících v šortkách a vršku od plavek. Některý mají i spodek od plavek, některý leží na břichu, záda holý. Vidím minimálně šest holek, kterým kluci mažou opalovacím krémem záda.
Kat už leží na dece, nasazuje si sluneční brýle a stahuje si šortky v pase níž a na stehnech je vytahuje výš.
Nojo, když si to může dovolit...
Já tady stojím v těch svých černých kraťáskách, který mi najednou připadají nevhodně krátký (vzhledem k mým stehnům) a krajkovým tílku a nevím, kam se hnout. Nasadím si sluneční brýle, aby nikdo neviděl, kam se koukám. Pohledem sleduju jednu odobu vedle druhé a hledám Bena.
Nikde ho nevidím.
Když už si chci oddechnout, že tady není a za a) nevidí mě a za b) nesleduje tady ty holky, jako ostatní nadrženci, uvidím ho. Zůstanu stát jako opařená a koukám na něj, jak sedí na trávníku a vedle něj se válí holka se zrzavýma vlasama a vrškem od plavek tak malým, že sotva ponechává nějaký prostor představivosti.
Zírám na ně, neschopná se pohnout.
Ve mě se vaří taková vlna žárlivosti, až mě to samotnou překvapí.
Když se konečně aspoň trochu vzpamatuju, otočím se na patě a uteču do pokoje.


 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.